Účetní doklady

Ty lze členit na interní (vnitřní) a externí (vnější). Interní účetní doklady jsou takové, které vyplývají z vnitřní činnosti podniku, jde např. o příjemky do skladu, výdejky, výplatní listiny, doklady o pracovních cestách atd. Externími účetními doklady pak rozumíme takové, které vyplývají podniku ze vztahu k okolí, jedná se např. o příjmové a výdajové pokladní doklady, faktury (vydané i přijaté), bankovní výpisy atd.

Další členění účetních dokladů je na doklady sběrné a jednotlivé. Jednotlivé doklady jsou spojeny jen s jedním účetním případem, např. faktura za jedno telefonní číslo za jeden měsíc od dané společnosti. Naopak sběrné doklady kumulují účetní operace, které jsou stejného typu, za určité období, např. souhrnná výdejka ze skladu za první čtvrtletí daného roku.

Účetní doklady mají podle zákona o účetnictví také povinné náležitosti, mezi které patří obsah účetní operace, účastníky této operace, označení, o jaký účetní doklad se jedná, peněžní částku, případně informace o ceně za uvedenou měrnou jednotku a určení množství, okamžik vyhotovení dokladu a uskutečnění účetního případu (pokud se liší s okamžikem vyhotovení), podpis osoby odpovědné za zaúčtování a osoby, která je odpovědná za samotný účetní případ. Pokud účetní doklad nebude obsahovat všechny tyto náležitosti, nejde o účetní doklad, a tedy na jeho základě nelze účtovat. Je tedy zřejmé, že povinnou náležitostí dokladu není razítko firmy, ale některé podniky mohou nejen tuto charakteristiku vyžadovat.

Pro daňové doklady platí zákon o dani z přidané hodnoty, podle kterého jsou daňovými doklady takové doklady, které obsahují obchodní jméno a sídlo, případně místo podnikání plátce, který je uskutečnitelem a „příjemcem“ zdanitelných plnění, daňové identifikační číslo (DIČ) plátce, který zdanitelné plnění uskutečňuje, i plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečňuje, rozsah a předmět plnění, pořadové číslo daňového dokladu, datum vystavení a uskutečnění zdanitelného plnění, cenu bez DPH vč. sazby a výše DPH uvedenou v Kč a hal., příp. informaci o tom, že se se jedná o neplátce DPH.

Opravit účetní doklad můžeme dvěma způsoby. Dokladový (účetní) způsob znamená, že vystavíme nový, opravný doklad s tím, že je nutno udělat vzájemné odkazy na dané doklady. Druhý, bezdokladový (neúčetní) způsob opravy účetních dokladů se provádí škrtnutím chybného údaje jednou čarou, aby původní údaj zůstal čitelný, a nad něj napíšeme údaj správný. K této opravě je nutné uvádět datum, kdy byla oprava provedena a podpis osoby, která provedla tuto opravu.

Účetní doklady mají nějaký koloběh, který by měl být uveden ve směrnicích každého podniku. Čím prochází účetní doklady:

·         přezkoušení - kdy podnik vystavý nebo obdrží doklad, je třeba jej zkontrolovat, tedy přezkoušet. Jde o kontrolu formálních náležitostí a o kontrolu obsahovou,

·         roztřídění - nejdřívě podle druhů a následně dle času,

·         očíslování - číslování dokladů se provádí ze dvou důvodů - usnadňuje nám do budoucna orientaci a hledání v dokladech a za druhé umožňuje odhalení případných ztrát dokladů,

·         předkontace a zaúčtování - předkontace znamená, že se stanoví souvztažné účty, na které bude doklad zachycen, včetně částek. Poté dochází k zaúčtování dokladů s doplněním datumu a podpisu osoby, která danou transakci zaúčtovala,

·         archivace - po zaúčtování se doklady musí archivovat. Doba archivace je různá, 10 let se musí archivovat účetní závěrky, výroční zprávy a mzdové listy, 5 let se musí archivovat účetní knihy vč. účetních dokladů, účtový rozvrh, odpisové plány, inventurní soupisy atd.

·         vyřazení a skratace - až po skončení doby archivace lze doklady vyřadit a skartovat.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode