Podstata a význam účetnictví

Někdo si může říct, kolik času stráví nad papírováním a výsledkem toho je, že ještě musí zaplatit daně. Ale kdo účetnictví trochu rozumí, tak ví, k čemu je účetnictví dobré, že jde vlastně o jakousii evidenci a že se z něj dají čerpat velice užitečné informace.

 

Úkolem účetnictví je číselné zachycení hospodářského dění účetní jednotky (jednoduše podniku), kterých se hospodaření týká. Informace z účetnictví slouží jako podklad pro finanční řízení a rozhodování o budoucnosti účetní jednotky. Jinak řečeno, účetnictví informuje o hospodářských operacích, při kterých dochází ke změně a struktuře majetku a/nebo závazků podniku v průběhu jeho existence.

 

Účetní jednotky - fyzické osoby jsou povinny vést účetnictví buď

·         od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou až do posledního dne účetního obdboí, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nebo

·         ode dne zápisu do obchodního rejstříku do dne výmazu z obchodního rejstříku, nebo

·         od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly účastníky sdružení, nebo se některý z účastníků sdružení stal účetní jednotkou a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účastníky sdružení.

 

Účetní jednotky - obchodní společnosti jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku (den zápisu do obchodního rejstříku) do dne svého zániku (den výmazu z obchodního rejstříku).

 

Obchodní společnost je právnická osoba založená za účelem podnikání a může se jednat o akciovou společnost (a. s.), společnost s ručením omezeným (s. r. o.), komanditní společnost (k. s.) nebo veřejná obchodní společnost (v. o. s.).

 

Podnikání je dle obchodního zákoníku soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Podnikatel je podle obchodního zákoníku:

a.       osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

b.      osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

c.       osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

d.      fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

 

Účetnictví je charakterizováno určitýmy znaky:

·         účetnictví zaznamenává skutečný stav a pohyb majetkových složek a závazků, nákladů a výnosů, zjišťuje výsledek hospodaření a daně

·         účetnictví vedeme za určité časové období, obvykle 1 kalendářní rok

·         jednotlivé hospodářské jevy zaznamenáváme vždy na základě písemného účetního dokladu

·         hospodářšké operace zaznamenáváme vždy v peněžních jednotkách, někdy v naturálních jednotkách (např. zásoby)

 

Účetnictví by mělo být úplné, nepřetržité, včasné a vedené trvalým prostředkem (např. na PC)

 

Funkce účetnictví

·         dokumentační a informační - poskytuje podklady pro zainteresované osoby - majitel, zaměstnanci, finanční úřady…

·         dispoziční - poskytuje podklady pro řízení podnikatelské činnosti

·         kontrolní - účetnictví umožňuje kontrolovat stavy majetku a hospodaření

 

Exitují 2 účetní soustavy

1.      daňová evidence (dříve jednoduché účetnictví) - účetní jednotky sledují pohyb peněžních prostředků (tj. příjmy a výdaje) odděleně od všech ostatních majetkových složek a závazků, hlavní knihou je peněžní deník

2.      podvojné účetnictví - sleduje soustavně všechny účetní operace (peněžní i nepeněžní) a podvojnost znamená, že každá transakce je vždy zaznamenána na straně má dáti i dal.

 

Účetní doklady

Bez nich nelze účtovat. Měly by splňovat požadavky na úplnost, včasnost, přehlednost a vyhotovení trvanlivých prostředkem. Účetním dokladem jsou např. faktury, výpisy z účtu, pokladní doklady, skladní karty atd.

Účetní doklady mají také jakýsi svůj koloběh:

·         přezkoumání správnosti dokladu - zda se doklad týká naší účetní jednotky, jestli má doklad všechny náležitosti

·         příprava k zaúčtování - roztřídění dokladů, jejich očíslování a evidence

·         vlastní účtování

·         archivace dokladu

·         skartace

 

Rozvaha nebo též také bilance je soupis aktiv a pasiv v určitém členění v peněžním vyjádření k určitému okamžiku. Má dvě strany - stranu má dáti a stranu dal. V rozvaze se účtuje na rozvahových účtech.

Aktiva - majetek (např. zásoby, auta, budovy, pohledávky…)

Pasiva - čím je majetek (aktiva) financován, tzv. zdroje krytí; jde o součet vlastního a cizího kapitálu, přičemž vlastní kapitál je to, co do podnikání vložíme a co „vyděláme“ (zisk) a cizí kapitál jsou jednoduše dluhy.

- aktiva a pasiva se musí rovnat.

Kromě rozvahových účtů existují ještě výsledkové účty - jedná se o nákladové a výnosové účty.

Náklady se rozumí spotřeba majteku, materiálu, služeb… tzv. vstupy a výnosy jsou naše výstupy, nejčastěji mají podobu tržeb. A nakonec ještě zmínka o závěrkových účtech, kam se převádí počáteční a konečné stavy rozvahových účtů a účet zisků a ztrát, kam se na konci roku převádí výsledkové účty.

Pokud od výnosů odečteme náklady (v případě daňové evidence od příjmů odčítáme výdaje), dostáváme hospodářský výsledek (výsledek hospodaření), což je zisk (pokud jsou výnosy větší než náklady) nebo ztráta (pokud jsou výnosy menší než náklady).

Účetní závěrka je tvořena rovahou, výkazem zisků a ztrát a přílohou, může zahrnovat přehled o peněžních tocích, tzv. cash flow a/nebo také přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozvahu už jsme si vysvětlili, takže si přiblížíme pojem výkaz zisků a ztrát, který nás informuje o finanční výkonnosti účetní jednotky a pojem příloha, která by měla obsahovat

·         všeobecné informace o účetní jednotce,

·         informace o účetních zásadách účetní jednotky, metodách oceňování a způsobech oceňování,

·         informace, které doplňují (upřesňují) rozvahu a výkaz zisků a ztrát,

·         informace o pohledávkách a závazcích,

·         údaje o propojených osobách,

·         informace o půjčkách a úvěrech (především o úrokových sazbách),

·         další informace např. pro statistiky.

 

Účetní závěrka některých účetních jednotek podléhá povinnosti ověření auditorem, což znamená ověření účetních výkazů. Jde hlavně o akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za které se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, dosáhly minimálně jednoho ze 3 kritérií:

·         bilanční suma (= suma aktiv = suma pasiv) převyšuje 40 mil. Kč,

·         roční úhrn čistého obratu (výnosů) převyšuje 80 mil. Kč,

·         průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50.

Pro družstva a ostatní obchodní společnosti platí povinnost auditu, pokud dosáhnou alespoň dvou z těchto tří možností (za období uvedené pro akciovou společnost).

 

Podniky, kterých se týká ověření účetní závěrky auditorem musí zpracovat výroční zprávu, která má komplexně informovat o činnostech podniku, o vývoji jeho výkonnosti a současném hospodářeském postavení. Výroční zpráva by měla obsahovat informace o:

·         skutečnostech (které nastaly po rozvahovém dni), které jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,

·         předpokládaném vývoji činnosti,

·         aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti ochrany životního prostředí,

·         pracovně-právních vztazích,

·         organizační složece v zahraničí, pokud ji podnik má,

·         účetní závěrku,

·         zprávu o auditu.

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode